Medaile2

100 LET VE SLUŽBÁCH APLIKOVANÉHO VÝZKUMU V AGRÁRNÍM SEKTORU aneb ČESKÁ AKADEMIE ZEMĚDĚLSKÝCH VĚD SLAVÍ 100 LET EXISTENCE

Pecet 100let Zmensena 300x300 1Česká akademie zemědělských věd jako státní příspěvková organizace Ministerstva zemědělství pro něj zajišťuje vědeckou poradní funkci a dbá na zvyšování vědecké úrovně výzkumné činnosti a úrovně vzdělávání v rezortu zemědělství.c

Česká akademie zemědělských věd navazuje na činnost Československé akademie zemědělské. Ta byla zřízena 29. listopadu 1924 výnosem Ministerstvo zemědělství s cílem koordinace vědecké činnosti v agrárním sektoru, zavádění poznatků do praxe a výchovy nových odborníků. Jako sídlo Akademie bylo vybudován Dům zemědělské osvěty v Praze na Vinohradech. Dnes v budově kromě Akademie sídlí také např. Státní veterinární správa nebo oborová Knihovna Antonína Švehly.

Poradní funkce Akademie spočívá hlavně ve směřování zejména aplikovaného agrárního výzkumu. To současné je definováno v materiálu Koncepce výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva zemědělství na léta 2023-2032. Celý materiál najdete zde https://www.vri.cz/wp-content/uploads/2023/11/Koncepce-vyzkumu-vyvoje-a-inovaci-Ministerstva-zemedelstvi-na-leta-2023%E2%80%932032.pdf. Na tento koncepční materiál se odkazují např. jednotlivé výzvy Národní agentury pro zemědělský výzkum nebo každoročně vyhlašované soutěže Cena ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce a Cena ministra zemědělství za nejlepší aplikovaný výsledek. Tyto ceny pro ministerstvo organizuje právě Akademie.

ČAZV je, kromě poradní funkce, také vydavatel 11 mezinárodních vědeckých časopisů, z nichž 10 je zahrnuto v databázi Web of Science a má přidělený tzv. impakt faktor. Více o ČAZV je na jejich webových stránkách www.cazv.cz.

Oslava 100 let existence je určitě důvodem ke krátkému připomenutí historie organizace, která se významným způsobem podílela na formování zemědělství a podílí se na definování dalších směrů výzkumu a vývoje v agrárním sektoru. Při této příležitosti vznikla kniha „100 let České akademie zemědělských věd 1924-2024“, která kromě popisu historie Akademie přináší také stručné popisy 12 odborů a medailonky 5 veřejných vysokých škol, které svým zaměřením připravují absolventy pro zemědělskou praxi a výzkum, ale také 20 výzkumných organizací, které patří do rezortu Ministerstva zemědělství.

Jedním ze zmiňovaných odborů je Odbor veterinárního lékařství. Přestože odbor byl ustanoven jako samostatný až v roce 1957, byl velmi aktivní zejména v boji s infekčními chorobami. Tato agenda se do značné míry překrývala se zaměřením Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, který byl založen v roce 1955. Proto také předsedové odboru byli většinou ředitelé výzkumného ústavu: prof. Holub, dr. Jurák, prof. Hruška, prof. Věžník, prof. Toman. Toho vystřídal prof. Suchý, v té době rektor Veterinární a farmaceutické univerzity Brno, toho doc. Suchý z Farmaceutické fakulty VETUNI a následně MUNI. V současné době je to stávající ředitel VÚVeL dr. Faldyna. Profesoři Holub a Hruška byli v létech 1970-1974 a 1993-1995 dokonce předsedové celé Akademie.

Česká akademie zemědělských věd své narozeniny oslavila slavnostním plenárním zasedáním svých členů, které proběhlo 22. října 2024 v prostorách Národního zemědělského muzea v Praze. Zasedání začalo vystoupením předsedy předsednictva dr. Nedělníka, který připomněl historii Akademii. Zazněly také vystoupení významných hostů, včetně ministra zemědělství Mgr. Výborného. Součástí oslav bylo také předání ocenění za přínos k rozvoji vědy a výzkumu v agrárním sektoru. Za odbor veterinárního lékařství byli oceněni:

Prof. MVDr. Eva Baranyiová, CSc. se zabývala výzkumem fyziologie raného vývoje mláďat, především selat a kuřat, mechanismů regulace příjmu potravy a neurotransmitery, od 90. let pak problematikou veterinární etologie na Vysoké škole veterinární v Brně, kde zavedla a přednášela tři nové disciplíny. Byla předsedkyní České a Slovenské Etologické Společnosti. Od roku 1971 byla výkonnou redaktorkou a poté do roku 2010 šéfredaktorkou univerzitního periodika Acta Veterinaria Brno. Mezi roky 2015 a 2019 byla šéfredaktorkou časopisu Veterinární medicína. V letech 2006 až 2015 byla členkou výboru a tři roky také viceprezidentkou European Association of Science Editors. Získala bronzovou medaili.

MVDr. Martin Faldyna, Ph.D. se jako vědecký pracovník Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, v.v.i. zabývá problematikou veterinární antiinfekční i klinické imunologie. Byl dlouholetým vedoucím oddělení imunologie, od roku 2020 zastává pozici ředitele výzkumného ústavu. Mezi roky 2003 a 2023 se jako odborný asistent podílel na výuce veterinární imunologie a klinické imunologie na Veterinární univerzitě Brno. Je dlouholetým členem ČAZV, členem redakční rady časopisu Veterinární medicína a od roku 2021 také předsedou Odboru veterinárního lékařství ČAZV. Získal stříbrnou medaili.

Prof. MVDr. Miroslav Toman, CSc. se jako vědecký pracovník Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, v.v.i. dlouhodobě zabývá aspekty antiinfekční imunity a imunoprofylaxe u hospodářských zvířat. Zasloužil se také o rozvoj laboratorní klinické imunologie zejména psa a kočky. Mezi léty 2001 a 2012 zastával funkci ředitele výzkumného ústavu. Profesor Toman se jako garant disciplín veterinární imunologie dlouhodobě podílí na výuce a rozvoji oboru na Veterinární univerzitě Brno. Mimo jiné vydal původní česky psanou Veterinární imunologii, která byla velmi dobře přijata odborníky i studenty. Je dlouholetým členem ČAZV, v letech 2005 až 2013 byl předsedou Odboru veterinárního lékařství ČAZV a v současné době je šéfredaktorem časopisu Veterinární medicína. Získal zlatou medaili.

 

Kolaz 1