Dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace

Předmět činnosti DKRVO Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v. v. i. v Brně zahrnuje výzkum v oblasti zdraví zvířat, zdravotní nezávadnosti potravin a surovin živočišného původu. DKRVO navazuje na předchozí výzkumné úkoly řešené na VÚVeL v rámci RVO v minulých letech a představuje kompaktní soubor vzájemně provázaných výzkumných úkolů, směřujících k dalšímu prohloubení znalostí nutných k pozitivnímu ovlivňování zdraví zvířat, ochraně lidí před zoonózami, zajištění nezávadného životního prostředí a kvalitní a bezpečné výživy lidí. Předpokládanými výsledky řešení záměru jsou konkrétní výstupy ve formě výsledků definovaných dle Koncepce VaVaI MZe. Ty budou zahrnovat excelentní výsledky zemědělského výzkumu, publikační výsledky ostatní i aplikované výsledky zaměřené na vývoj nových nebo kvalitativně lepších metod diagnostiky, vývoj přípravků umožňujících prevenci chorob zvířat a prostředků kontroly komponent potravního řetězce. Výsledky budou založeny na nových poznatcích základního, aplikovaného a experimentálního výzkumu a vývoje a budou využívány a rozvíjeny v navazujících výzkumných projektech. Rozvoj výzkumné organizace se týká aktuálních témat z oblastí virologie, bakteriologie, imunologie, bezpečnosti potravin, reprodukce a genetiky, toxikologie, farmakologie a imunoterapie. Na řešení DKRVO se budou podílet všechna výzkumná oddělení VÚVeL a pro potřeby členění DKRVO bylo vytyčeno 16 výzkumných záměrů, jenž pokrývají všechny
výzkumné oblasti řešené VÚVeL.


Cílem řešení DKRVO v období let 2018-2022 je:

  1. vybudování špičkové infrastruktury pro pokročilý výzkum a vývoj v oblasti prevence výskytu infekčních onemocnění, konkrétně diagnostiky, vývoje vakcín a moderních terapeutik;
  2. modernizace metodického i přístrojového zázemí, které bude na evropské úrovni a umožní přípravu náročných a komplexních projektů do mezinárodních programových výzev (HORIZON 2020, Norské fondy, ECR, NIH apod.);
  3. zkvalitnění personálního složení a vybudování erudovaných týmů pro výzkum a vývoj v uvedených oblastech;
  4. získání a výchova mladých perspektivních vědeckých pracovníků, jejich aktivní zapojení v oblasti výzkumu;
  5. udržení a zvýšení kvality výstupů VaV (publikace ve špičkových časopisech s vysokým IF, ale také aplikovaných výsledků s právní ochranou);
  6. pokračování a další zkvalitnění v oblasti poradenství a vzdělávání odborné veřejnosti;
  7. využití technologického zázemí k realizaci výzkumu, vývoje a inovace formou smluvního výzkumu;
  8. rozvoj mezinárodní spolupráce s výzkumnými organizacemi a universitními pracovišti

Z přehledu základních směrů lze odvodit, že provádění výzkumu v daných oblastech předpokládá interdisciplinární charakter a tudíž vyžaduje komplexní přístup a úzkou spolupráci mezi jednotlivými odděleními ústavu, na národní i mezinárodní úrovni.

Výzkumný záměr bude orientován na studium bakteriálních onemocnění trávicího traktu drůbeže s ohledem na jejich patogenezi a prevenci. Jedná se zejména o salmonelové infekce a infekce bakterií kampylobakter. Mezi základní pracovní cíle bude patřit identifikace bakteriálního složení komplexní střevní mikroflóry podél trávicího traktu v různém věku od vylíhnutí, manipulace se složením střevní mikroflóry a sledování dopadu těchto změn na produkční parametry drůbeže, genová exprese ve střevě po osídlení střevní mikroflórou, analýza imunitní odpovědi zvířat na kolonizaci střevní mikroflórou, infekci vybranými patogeny a analýza změn chování drůbeže pod vlivem různého složení střevní mikroflóry.

Hlavní řešitel: Doc. RNDr. Ivan Rychlík Ph.D.

Výzkumný záměr bude zaměřen na studium ekonomicky významných infekčních onemocnění velkých i malých přežvýkavců (a to včetně divokých) s ohledem na jejich patogenezi a prevenci. Jedná se zejména o virová – bovinní virová diarhoea - nebo bakteriální – paratuberkulóza - onemocnění. Metodicky bude VZ využívat především přímý průkaz původce paratuberkulózy kultivačními nebo molekulárně biologickými metodami a nepřímý průkaz virových a bakteriálních původců detekcí antigenně-specifické imunitní odpovědi. Získané výsledky budou využity ke studiu aktuální epidemiologické situace v chovech s různou velikostí a technologií chovu a návrhu programů kontroly studovaných onemocnění. V rámci VZ bude také probíhat vývoj experimentální vakcíny a metod průkazu rozvoje imunitní odpovědi.

Hlavní řešitel: Mgr. Iva Slaná, Ph.D.

Výzkumný záměr „Nemoci prasat “ je zaměřen na studium infekčních onemocnění prasat s ohledem na jejich patogenezi a prevenci. Jedná se zejména o onemocnění vyvolaná virovými nebo bakteriálními patogeny. Mezi základní metodické přístupy patří přímý průkaz původce kultivačními nebo molekulárně biologickými metodami, nepřímý průkaz původce detekcí antigenně-specifické imunitní odpovědi, studium aktuální epidemiologické situace v chovech s různou velikostí a technologií chovu, vývoj experimentální vakcíny a metod průkazu rozvoje imunitní odpovědi, vývoj programů kontroly studovaných onemocnění založených na vakcinaci nebo použití krmných doplňků a interakce hostitele a patogena.

Hlavní řešitel: MVDr. Martin Faldyna, Ph.D

Virové infekce včely medonosné (Apis mellifera) spolu s ostatními biotickými a abiotickými faktory, které významně negativně ovlivňují kondici a zdravotní stav včelstev. Cílem výzkumného záměru bude získat informace, které přispějí k omezení negativního vlivu virových infekcí na včelstva. Jedním ze studovaných témat bude studium perzistence včelích virů v různých biologických matricích a rizika jejich možného přenosu v běžné včelařské praxi. Pro eliminaci těchto rizik budou studovány různé postupy pro inaktivaci virů, zejména s využitím fyzikálních a chemických prostředků. Vzhlede k tomu, že doposud se nepodařilo zavést model pro kultivaci včelích virů in vitro na stabilizované buněčné linii, budou experimenty prováděny na zavedeném modelu enterovirus 71/VERO buněčná linie. Současně se pokusíme o zavedení vhodného modelu založeného na hmyzím (ideálně včelím) viru, který je schopen trvale se replikovat na hmyzí buněčné linii. Dále se budeme zabývat molekulární epidemiologií včelích virů vyskytujících se na našem území, což je významné zejména z hlediska diagnostiky, která je zejména z hlediska ekonomické dostupnosti možná jen na základě molekulárně-biologických postupů založených na znalosti sekvencí (polymerázová řetězová reakce). Průběžné mapování nových variant virů, které mohou být příčinou nefunkčnosti diagnostických metod, je nutnou podmínkou efektivní diagnostiky.
Virové nemoci ryb nejen negativně ovlivňují zdravotní stav hospodářsky významných druhů (kapr, lososovité ryby), ale mají i nemalý sociálně ekonomický dopad na produkci ryb z důvodu ochranářské politiky EU před jejich rozšířením /zavlečením. Jde o tzv. nemoci zařazené na seznam (EHN, KHV, VHS, IHN a ISA). Kromě uvedených se v současnosti začíná objevovat ohrožení novými virovými původci ze skupiny herpesvirů a poxvirů (CyHV-1, CyHV-2, CEV). Naše pracoviště mající statut Národní referenční laboratoře pro virové nemoci ryb bude sledovat jejich rozšíření v chovech ryb a hledat diagnostické postupy ke sledování cest šíření (diagnostika pomocí PCR, qPCR, RT PCR, sekvenace) zachycených virových původců. Dále bude studována vnímavost či rezistence vybraných linií kapra k virovým onemocněním.

Hlavní řešitel: RNDr. Jana Prodělalová, Ph.D.

Problematika zoonóz, včetně zoonóz virového původu, patří k prioritním výzkumným oblastem Evropské unie. Naše pracoviště získalo mezinárodní renomé zejména díky průlomovým objevům týkajících se klíšťové encefalitidy, virového zoonotického onemocnění člověka, které se v ČR projevuje nejvyšší incidencí v rámci celé EU. V tomto směru bude náš výzkum pokračovat i nadále. Budou testována nová potenciální kandidátní antivirotika pro léčbu klíšťové encefalitidy a dalších flavivirových emergentních nákaz. Bude studována patogeneze flavivirových zoonóz (klíšťová encefalitida, západonilská horečka, Zika a další) s využitím unikátních in vitro modelů vyvinutých v naší laboratoři a laboratorních zvířecích modelů. Současně budou prováděny molekulárně-epidemiologické studie významných virových zoonotických nákaz. Rotavirové infekce představují významnou skupinu původců gastroenteritid: Nejvíce ohroženou skupinu představují mláďata savců včetně hospodářských zvířat (zejm. selata, telata, ale i drůbež), volně žijících zvířat a domácích mazlíčků. Rotavirové průjmy představují také významné riziko pro děti do 5 let věku a v rozvojových zemích patří mezi významné příčiny úmrtí v souvislosti s dehydratací organismu a nízkou úrovní lékařské péče. Rotavirové infekce lidí jsou také významné z hlediska cestování a stárnutí populace, kdy může docházet k zavlečení lokálně netypických genotypů nebo rozšíření infekce do populace starších osob. Přestože jsou za nejčastější příčinu průjmů považovány rotaviry A, v populaci zejména u domácích a divokých prasat jsou ve významné míře zjišťovány také rotaviry B a C. U humánních a prasečích kmenů rotavirů je navíc často zjišťovány významná podobnost, což naznačuje možný mezidruhový přenos.

Hlavní řešitel: doc. RNDr. Daniel Růžek, Ph.D.

Výzkumný záměr je zaměřen na sledování výskytu a vlastností původců infekčních onemocnění zoonotického charakteru s alimentární cestou přenosu. Pozornost bude zaměřena zejména na salmonely, kampylobaktery, listerie a Shigatoxin produkující E. coli Jejich výskyt bude sledován v celém potravinovém řetězci: na farmách potravinových zvířat, u zpracovatelů surovin, výrobců potravin, v tržní síti České republiky a také v humánní populaci. Budou ověřeny nové přístupy k rychlému a spolehlivému zjištění výskytu sledovaných patogenů na farmách potravinových zvířat vzorkováním ovzduší (semikvantitativní metoda). K detekci původců budou použity jak standardní kultivační, tak molekulárně biologické metody. K identifikaci získaných bakterií budou využívány metody konvenční, molekulárně biologické a hmotnostní spektrometrie. Bude vytvořena unikátní kolekce bakteriálních kultur sledovaných původců, jež bude deponována ve Sbírce zoopatogenních mikroorganismů s možností poskytnutí i dalším řešitelským týmům či institucím. U získaných bakteriálních kultur bude studována detailní charakteristika včetně faktorů virulence za použití moderních metod zahrnujících i celogenomovou sekvenaci. Získané informace budou využívány ke studiu aktuální epidemiologické situace v chovech zvířat i jako účinný nástroj molekulární epidemiologie při šetření hromadných výskytů onemocnění z potravin u lidí.

Hlavní řešitel: doc. MVDr. Renáta Karpíšková, Ph.D.

Výzkumný záměr bude zaměřen na studium bakteriálních patogenů způsobujících u zvířat onemocnění zejména gastrointestinálního a urogenitálního traktu, kůže, sliznic a mléčné žlázy. Jedná se především o enteropatogenní kmeny E. coli, vybrané původce mastitid, bakterie Staphylococcus aureus včetně meticilin rezistentních variant, Taylorella equigenitalis a další. Metodicky bude projekt zaměřen na rychlou a přesnou diagnostiku původců onemocnění s využitím konvenčních i moderních metod (molekulárně-biologických, hmotnostní spektrometrie, WGS aj.). Sledování detailních vlastností vybraných původců, zejména se zaměřením na faktory patogenity, virulence, adherence, rezistence k antimikrobikům i schopnostem přežívání ve vnějším prostředí a přinesou nové pohledy na možnosti omezení jejich šíření v chovech zvířat i využití efektivních terapeutických postupů a preventivních opatření. Bude vytvořena unikátní kolekce bakteriálních kultur sledovaných původců, jež bude deponována ve Sbírce zoopatogenních mikroorganismů s možností jejich poskytování i dalším řešitelským týmům či institucím. Uchovávání genetických zdrojů mikroorganismů přispívá k ochraně biodiverzity mikroorganismů ex situ a je důležité zejména pro jejich další výzkum. Dostatek informací o těchto zdrojích je předpokladem jejich dalšího efektivního využívání.

Hlavní řešitel: MVDr. Ivana Koláčková, Ph.D.

Studium rezistence bakterií k antimikrobikům bude zaměřeno na veterinárně významné bakteriální patogeny, původce zoonóz i kmeny využívané v potravinářské výrobě (např. mlékařské kultury). V rámci sentinelové studie budou sledovány jak fenotypové projevy rezistence (kvalitativně i kvantitativně), tak její genetická podstata a mechanismy jejího vzniku a šíření. Bakterie nesoucí neobvyklý vzorec rezistence či mobilní genetické elementy s epidemiologicky významnými typy rezistence umožňující jejich horizontální mezidruhový či mezirodová přenos, budou deponovány ve sbírce kultur, kde budou dlouhodobě uchovány pro výzkumné účely. Současně budou připravovány standardní sety pro stanovení citlivosti izolátů v kombinacích vhodných pro různé kategorie zvířat nebo potravinářsky významné kultury.

Hlavní řešitel: doc. MVDr. Renáta Karpíšková, Ph.D.

Využitím stávajících způsobů evidence poruch zdravotního stavu HZ a jejich řešení s využitím jejich následného sofistikovaného počítačového zpracování přinese zlepšenou možnost jejich řešení, pomoc při řízení zdraví stáda HZ a přínos pro šlechtění. Zároveň je VZ zaměřen nejen na rozšíření sbíraných údajů - a to nejen o nemocech a jejich léčení anebo reprodukčních problémech, ale také na sledování dalších parametrů, např. úroveň kolostrální imunity u telat. Jsou také řešeny aspekty welfare - např. využití hormonální kastrace kanců. Část aktivit je zaměřena také na využití nejnovějších laboratorních technik k rozšíření diagnostických metod poruch funkce imunitního systému zvířat - hospodářských i zájmových, ale jsou také studovány dopady neinfekčních chorob na funkci imunitního systému. Zároveň budou tyto metody využity k realizaci aktivit, ve kterých budou zejména hospodářská zvířata využita jako animální modely pro řešení biomedicínských problémů.

Hlavní řešitel: MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D.

Výzkumný záměr (VZ) si klade za cíl zvýšit kvalitu a bezpečnost potravin a krmiv z hlediska mikrobiální kontaminace a perzistence mikrobiálních agens v potravinářském průmyslu a prostředí. Studium mikrobiální kontaminace (virovými, bakteriálními i parazitárními agens) potravin a krmiv rostlinného a živočišného původu je významné z pohledu snížení rizik infekce konzumentů. VZ se bude soustředit především na hodnocení rizik a preventivní opatření proti významným zástupcům těchto agens, která jsou původci alimentárních infekcí, mohou způsobit rozsáhlé epidemie a jsou obtížně diagnostikovatelná. Pro tyto účely budou vyvíjeny nové detekční metody založené na molekulárních přístupech, které umožní včasný a rychlý průkaz těchto vybraných patogenů. V rámci vývoje metodik budou využívány moderní metody rychlé a komplexní analýzy (např. na MOL-PCR) za účelem detekce a typizace vybraných agens v matricích rostlinného a živočišného původu. Dalším cílem bude podrobné studium mikroorganizmů vyskytujících se v potravinách. Tyto znalosti budou využívány zejména při eliminaci nežádoucích mikroorganizmů či případně při použití bezpečných mikroorganizmů k výrobě potravin.

Hlavní řešitel: Mgr. Petra Vašíčková, Ph.D.

Výzkumný záměr si klade za cíl zvýšit bezpečnost a kvalitu potravin z hlediska prokazování autenticity jednotlivých potravinových komodit či složek a odhalit tak falšování potravin a krmiv. S využitím nejnovějších instrumentálních a molekulárně genetických metod jsou rozšiřovány metody detekce falšování potravin a krmiv, včetně identifikace znaků autenticity pomocí specifických detekčních markerů. Výzkumný záměr se zabývá zejména vývojem molekulárně genetických metod (multiplex PCR, qPCR, MOL-PCR) za účelem ověření deklarovaných případně prokázání nedeklarovaných složek ve vstupních surovinách a potravinách rostlinného i živočišného původu. Jsou připravovány komplexní metodiky a postupy pro rychlou identifikaci nežádoucích složek v potravinách pro účely kontrolních orgánů, případně komerčních subjektů. Významnou součástí VZ bude analýza potravin a krmiv pomocí instrumentálních metod založených na LC-MS/MS (hmotnostní spektrometrie s vysokým rozlišením), zejména identifikace a prokazování reziduí veterinárních léčiv, zakázaných a cizorodých látek v potravinách a krmivech a ověřování přítomnosti deklarovaných nutraceutik. Ověřování deklarovaných komponent v potravinách, případně detekce nežádoucích složek, má zásadní význam pro ochranu zdraví spotřebitelů a zajištění požadavků stanovených současnou legislativou.

Hlavní řešitel: MVDr. Zora Piskatá, Ph.D.

Metodami molekulární cytogenomiky budou analyzovány genomy hospodářských a zájmových druhů zvířat s cílem charakterizovat genetické základy produkčních a dalších charakteristických znaků, poruch reprodukce a onkologických onemocnění.
Metodou laserové mikrodisekce a průtokové cytometrie budou izolovány jednotlivé chromozomy a jejich části, které budou dále analyzovány a použity k přípravě sond pro fluorescenční in situ hybridizaci (FISH). Sondy značené různými fluorochromy budou využity k charakterizaci struktury genomu jednotlivých zkoumaných druhů, k detekci chromozomálních abnormalit v somatických buňkách i v gametách, pro komparativní cytogenomiku, k identifikaci klonálních změn v nádorových buňkách a k biomonitoringu genotoxické zátěže organismu vlivem prostředí nebo chemoterapie. Tato unikátní technologie je a bude využívána i k přípravě hybridizačních sond pro spolupracující pracoviště, která se zabývají cytogenetikou hospodářsky významných druhů včetně hmyzích škůdců. Bude izolována vysokomolekulární DNA z krve, tkání, nebo tkáňových kultur, fluorescenčně značena metodou NLRS ve specifických sekvenčních motivech a linearizované molekuly DNA budou analyzovány metodou optického mapování v přístroji IRYS. Získaná data budou využita pro konstrukci a zpřesnění genomových map skotu a druhů, k detekci strukturních variant, subchromozomových nebo multichromozomových přestaveb a pro komparativní analýzu. Bude izolována DNA z krve a buněk nádorových tkáně psích mastocytomů, příp. dalších typů nádorů a analyzována metodou Next Generation sequencing (NGS) zaměřené na celý exom s cílem identifikovat geny zodpovědné za neoplastickou transformaci. Vytipované geny budou dále cíleně sekvenovány a bude charakterizován význam nalezených mutací pro diagnostické a prognostické účely a pro cílenou léčbu. Vzhledem k vysokému výskytu nádorů u psů jsou tato zvířata vhodným modelovým organismem pro studium onkogenese.
Metodami klasické spermatoanalýzy, průtokové cytometrie a molekulární biologie budou analyzovány gamety různých druhů s cílem charakterizovat jejich základní znaky a kvalitu, především před kryokonzervací a po rozmražení, odhalit změny způsobené zhoršující se kvalitou životního prostředí a genetickou podstatu poruch reprodukce.

Hlavní řešitel: prof. MVDr. Jiří Rubeš, CSc.

Mezi nejzávažnější příčiny poruch přirozené i umělé reprodukce savců, včetně člověka, patří bezesporu aneuploidie zárodečných buněk a embryí. Tento stav vzniká v důsledku poruch při dělení chromozomů a u savčích oocytů a embryonálních buněk je četnost tohoto fenoménu několikanásobně vyšší než u dělení somatických buněk. V naší laboratoři budeme studovat příčiny vzniku aneuploidií na modelovém systému myších oocytů a embryí za pomocí nemodernějších molekulárně biologických a biooptických metod. Získané poznatky budou ověřovány na zárodečných buňkách a embryích hospodářsky významných velkých savců, především prasete a skotu. Výstupem našeho výzkumu budou zejména poznatky o příčinách vzniku aneuploidií u savčích zárodečných buněk a embryí, které budou uplatnitelné v oblasti biotechnologie hospodářských zvířat a také v oblasti lidské reprodukce. Praktickým výstupem budou nové a bezpečnější postupy kultivací, zrání a uchování savčích zárodečných buněk a embryí a také nové postupy při analýze kvality zárodečných buněk a embryí neinvazivními molekulárně biologickými a biooptickými přístupy.

Hlavní řešitel: doc. MVDr. Martin Anger, CSc.

Finálním cílem navrhovaných aktivit bude zefektivnit současné metody produkce embryí skotu požadovaného původu a pohlaví, využitelných pro embryotransfer, kryokonzervaci, klonování a transgenezi, cestou racionálnějšího využívání gamet geneticky cenných jedinců. V rámci navržených aktivit budou modifikovány podmínky zrání oocytů, fertilizace oocytů spermiemi nesoucími X a Y chromozomy, interakce oocytů a spermií během oplození a kultivace raných embryí v závislosti na morfologickém a funkčním stavu gamet a embryí a exprese genů spojených se zráním a raným embryonálním vývojem. Zralé a fertilizované oocyty, raná a transferuschopná embrya budou charakterizovány metodami konfokální mikroskopie, RT PCR a mikročipů, Western blot a imunofluorescence. Významným kriteriem hodnocení bude dosažená úroveň zrání i fertilizace oocytů a vývojového potenciálu i diferenciace produkovaných embryí. Budou standardizovány zvířecí modely vhodné pro testování vlivu snižující se kvality životního prostředí na reprodukci živých organismů, objasnění dopadu vybraných endokrinních disruptorů na oocyty, spermie a raná embrya a definování úrovně, na které může být reprodukční proces ovlivněn, včetně kumulativního účinku endokrinních disruptorů na raný embryonální vývoj. Uvedené metody budou použity také pro studium negativního vlivu endogenních disruptorů na zvířecí gamety a embrya. Kontrola genetické výbavy oocytů a embryí bude zajištěna ve spolupráci se skupinou genetiky.

Hlavní řešitel: Ing. Marie Machatková, CSc.

Aktivity výzkumného záměru VZ015 zahrnují především identifikaci a kvantifikaci toxických efektů cizorodých látek se zaměřením na genotoxicitu, nádorovou promoci, karcinogenezi, endokrinní, reprodukční a vývojové poruchy. Budou studovány nové mechanismy působení vybraných skupin prioritních polutantů (PCBs, PAHs a jejich derivátů a také nových, „emergentních“ kontaminantů), především těch procesů, které vedou k nádorové promoci a progresi a endokrinní disrupci, a dietárních lipidů. Budou také studovány toxické mechanismy komplexních směsí cizorodých látek z abiotických vzorků prostředí, např. biopaliv. Identifikace hlavních mechanismů toxicity bude v dalším kroku využita pro kvantitativní in vitro experimenty - dávka-odpověď, NOAEL, EC50, relativní efektivní potence a další parametry, nutné pro hodnocení rizika těchto kontaminantů v životním prostředí a potravinách. Bude využito metod genomiky, proteomiky a lipidomiky a také imunocytochemické metody a elektronová mikroskopie.

Hlavní řešitel: RNDr. Miroslav Machala, CSc.

V období 2018 – 2022 bude zaměřena výzkumná činnost na rozvoj rekombinantních biotechnologií a nanotechnologií zaměřených na přípravu antigenů, adjuvans a nanočástic pro konstrukci vakcín. Budou rozvíjeny metody neinvazivní vakcinace, připravovány a testovány kandidátní vakcíny pro veterinární i humánní použití. Další výzkumnou oblastí bude vývoj cílených biokompatibilních nanočástic pro terapeutické (antiinfekční a protinádorové preparáty), diagnostické a teranostické aplikace. V oblasti nanotoxikologie budou studovány mechanismy účinku nanočástic kontaminujících životní prostředí, krmiva a potraviny (např.oxidy kovů, uhlíkaté nanočástice) a zaváděné metody budou využity pro studium efektů nových nanomedicínských (biokompatibilních) agens v lidských buněčných modelech in vitro (transport nanočástic do buňky, efekty na plasmatickou membránu atd.).Budou rozvíjeny moderní biotechnologické a nanotechnologické metody, pro které byly získány nové přístroje z projektů OP VVV. Zaměříme se na rozvoj in vivo zobrazování na preklinických modelech. Pro tuto oblast byly pořízeny špičkové systémy pro μCT, vysokofrekvenční sonograf, celotělní optické zobrazování. Dobudujeme centrum pokročilých mikroskopických metod na VUVeL (konfokální a elektronová mikroskopie, mikroskopie atomárních sil, pikoinjektáž do buněk a laserová mikromanipulace) a zapojíme centrum do připravovaného výzkumného a edukačního celorepublikového centra pokročilých zobrazovacích a mikroskopických metod v rámci ČR a EU.

Hlavní řešitel: PharmDr. Josef Mašek, Ph.D.