Mikroorganismy jsou nedílnou součástí organismů, potravních řetězců i životního prostředí. Ovlivňují zdraví lidí a zvířat, koloběh živin, produkci potravin i stabilitu ekosystémů.
Jejich význam připomíná 17. září Mezinárodní den mikroorganismů. FEMS (Federation of European Microbiological Societies), která za mezinárodní iniciativou stojí, zdůrazňuje úlohu mikrobů ve zdraví, potravinách i životním prostředí https://www.internationalmicroorganismday.org/.
Ve veřejném prostoru bývají mikroorganismy často spojovány především s infekčními onemocněními. Jejich role je však podstatně širší. Zatímco některé bakterie, mikroskopické houby, viry či další mikroorganismy fungují jako patogeny, jiné jsou přirozenou součástí mikrobiálních společenstev a podílejí se na udržování fyziologických funkcí hostitele.
Ve veterinární medicíně patří mikroorganismy ke klíčovým objektům výzkumu, a to zejména v souvislosti s infekčními onemocněními, zoonózami a antimikrobiální rezistencí. Studují se jejich biologické vlastnosti, mechanismy patogeneze a šíření, genetické pozadí rezistence i možnosti diagnostiky, prevence a kontroly infekcí.
Ve Veterinárním výzkumném ústavu se výzkum zaměřuje na patogenní a zoonotická agens, antimikrobiální rezistenci, mikrobiom zvířat i využití prospěšných mikroorganismů a jejich produktů pro podporu zdraví zvířat.
Současná mikrobiologie přitom stále více zkoumá nejen jednotlivé mikroorganismy, ale celé mikrobiální komunity, jejich funkční potenciál a vzájemné interakce. Vedle otázky „kdo je přítomen?“ se tak stále častěji ptáme také „co mikroorganismy umí, jak spolu komunikují a jak ovlivňují svého hostitele?“
Právě propojení mikroorganismů, hostitele a prostředí zároveň dobře vystihuje koncept One Health. Patogeny, mikrobiální komunity ani geny antimikrobiální rezistence nejsou omezeny hranicemi mezi člověkem, zvířetem a životním prostředím. Jejich výzkum proto vyžaduje společný pohled na všechny tři složky a na vazby, které mezi nimi vznikají.
