O nás

Historie

Výzkumný ústav veterinárního lékařství byl rozhodnutím ministra zemědělství zřízen 10. 9. 1955. Stalo se tak v rámci Československé akademie zemědělských věd, s celostátní působností a sídlem v Brně. Do té doby byl veterinární výzkum souběžnou činností pedagogické práce na tamější Vysoké škole veterinární. Přípravné práce probíhaly v dalších dvou letech, stavební místo bylo vybráno v katastru Medlánky v severozápadní části Brna. Výstavba areálu byla zahájena v roce 1958. Na dvanácti hektarech volné plochy byly vybudovány 3 laboratorní pavilony s administrativní budovou, pokusnými stájemi, bytovými domy a dalšími objekty. Vědecké týmy ústavu se následně po dobu několika desetiletí věnovaly problematice tlumení nejvýznamnějších onemocnění hospodářských zvířat (leukóze, tuberkulóze, brucelóze, mastitidám, poruchám metabolismu a reprodukce aj.) a významně přispěly k dosažení dnešní vysoké úrovně veterinární medicíny a živočišné výroby v České republice. V lednu 2007 se VÚVeL transformoval ve veřejnou výzkumnou instituci, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo zemědělství ČR. V posledních letech byla také zahájena revitalizace stavebních objektů ústavu.

 

Současnost

Význam a opodstatnění existence Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, v. v. i. v plné míře trvá. Mimo jiné proto, že poruchy zdravotního stavu se staly limitem produkce hospodářských zvířat a ekonomické prosperity jejich chovatelů. Ale také proto, že problematice kontroly zoonóz a dalších onemocnění, prosazování principů produkční a preventivní medicíny, vypracování metodiky sběru, zpracování a využití dat o výskytu chorob, antimikrobiální rezistenci, garanci bezpečnosti potravin, vývoji vakcín i dalším odborným úkolům a oblastem se v současnosti ve světě věnuje velká pozornost a v těchto oblastech je VÚVeL v ČR nezastupitelný. Zvyšuje se poptávka po potravinách v důsledku rostoucího počtu obyvatel i pro jejich vyšší spotřebu v rozvojových zemích. Potraviny budou mít stále větší strategický význam. Vyspělé země usilují o svoji potravinovou soběstačnost a podporují export jejich přebytků i s cílem podpory příjmů a prosperity svého venkovského prostoru. Systematicky podporují vlastní zemědělskou výrobu a současně i pro ni významné oblasti výzkumu. Podobný přístup je plně opodstatněný i v podmínkách České republiky a to právě i na úsecích kontroly zdraví chovaných zvířat a kvality potravin, což přispívá k opodstatnění existence tohoto výzkumného pracoviště. Ještě daleko významnější roli však hraje jeho vědecká úroveň a schopnost předat svoje poznatky badatelské komunitě i zemědělské a potravinářské praxi.