DOTAZ: (M 26.03.2025 11:21) • Prosím o vysvětlení, proč je nutné vybíjet chovy i zdravých zvířat. Nebylo by lepší zdravá zvířata ponechat, aby se vytvořila imunita? Není to jen zbytečná hysterie a zbytečné omezení genetické variability zvířat, což jen zvyšuje jejich vnímavost pro příští epidemie i jiných nemocí?
ODPOVĚĎ: Vybíjení zdravých zvířat se děje v určitém okruhu vzdálenosti, tj. nejméně 3 km kolem prokázaného ohniska na základě vyhlášení mimořádných veterinárních opatření k tlumení nákazy, aby se snížilo riziko rozšíření nákazy do okolních chovů, protože je známo, že SLAK je vysoce infekční a šíří se i vzduchem. Vybíjení se děje na základě zkušeností se slintavkou v Británii, kde asi 90 % nových případů objevili do 2 km od předchozího ohniska.
DOTAZ: (Lubomír Holčák 26.03.2025 11:25) • V případě vakcinace, kdy dojde k vytvoření imunity u zvířat?
ODPOVĚĎ: Imunitní systém začíná pracovat okamžitě po aplikaci vakcíny, nicméně plná imunitní odpověď nastupuje cca za 14 dní. Problém vakcinace je:
- v tom, že virus SLAK se vyskytuje v různých typech a subtypech a proto vakcína nemusí být vždy plně účinná, resp. je potřeba vakcinovat takovou vakcínou, která obsahuje antigenní kmen odpovídající aktuálně se vyskytujícímu terénnímu kmeni.
- Pokud začneme jako ČR vakcinovat, přijde ČR o status země bez výskytu SLAK. Což má negativní dopady do obchodování a došlo by k vyšším hospodářským ztrátám v zemědělských a nezemědělských odvětvích. Vnímavá zvířata se prodávají pouze do států se stejným nebo nižším statutem.
DOTAZ: (Dita 26.03.2025 11:31) • Mě by zajímalo, proč je vůbec nutné ta zvířata vybíjet. Mortalita se udává do 5% a k "samovyléčení" dochází během 14 dnů (informace z dostupných zdrojů). Jsou tedy trvalé následky tak fatální?
ODPOVĚĎ: Vybíjení zvířat se děje z důvodu snahy o zastavení šíření SLAK z chovů dříve, než dojde ke spontánnímu zastavení vylučování viru, které trvá cca 10 dnů u jednoho zvířete. Onemocnění je velmi infekční, ve stádě se infikuje jedno zvíře od druhého, takže doba, kdy zvířata vylučují velká množství virů, je poměrně dlouhá, a nebezpečí rozšíření infekce mimo farmu se nebezpečně prodlužuje. U dospělých zvířat dochází kromě období akutní infekce s těžkými klinickými příznaky k dlouhodobému poklesu produkce mléka a tento pokles přetrvává i v následné laktaci zvířete. U mláďat dochází k zaostávání v růstu.
Problémem je zejména fakt, že i po „vyléčení zvířete“ z infekce může u některých zvířat virus přežívat v jejich mízních uzlinách a sliznicích. Z těchto zvířat se tak stávají vironosiči, kteří jsou potenciálním zdrojem pro opakované vzplanutí infekce v chovu v řádu týdnů až měsíců.
Potom je zde věc statutů zemí vzhledem k obchodování, tedy ekonomické a politické vysvětlení.
DOTAZ: ( OD Haná 26.03.2025 11:57) • Dobrý den, prosím, bude k dispozici záznam? Kdybychom si chtěli dohledat informace ještě později?
ODPOVĚĎ: Záznam je umístěn na internetových stránkách Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, v. v. .i. v aktualitách.
DOTAZ: Už se ví, jak se virus dostal na první farmy v Maďarsku a na Slovensku?
ODPOVĚĎ: Zatím není možné podle dostupných informací jednoznačně určit cesty průniku viru SLAK na první farmy v Maďarsku a na Slovensku. Na Slovensku se předpokládá, vzhledem ke vzdálenosti od farmy v Maďarsku, přenos viru vzduchem a volně žijícími ptáky.
DOTAZ: Nepředstavuje mnohem větší riziko pro chovy mezinárodní obchod (transporty živých zvířat do Turecka a možné zavlečení do EU při návratu kamionu zpět do ČR, dohoda s Mercosurem)? Má i přesto smysl vybíjet chovy zdravých zvířat? Nebylo by lepší (i pro získání imunity vůči dalším nemocem) v zasaženém chovu ponechat zdravá zvířata, která se nenakazí a využít je (za předpokladu, že neonemocněla a tedy nemají snížení užitkové vlastnosti) jako chovný materiál? Jejich potomci tak nejspíš už nebudou vůči danému kmenu tolik vnímaví. Děkuji za Váš názor.
ODPOVĚĎ: U infekčních chorob tohoto statusu (vysoce infekčních) asi nelze uvažovat tímto směrem. Na žádné farmě, kde se objeví SLAK a zvířata nejsou utracena, nezůstanou neinfikovaná zvířata. Nákaza je velmi kontagiózní (skoro 100 %). Potencionálně neinfikovaných zvířat v chovu tedy bude minimum a z nich produkovat plemenný materiál (s odolností vůči danému onemocnění) by tudíž nebylo reálné. Obecně je samozřejmě šlechtění na vyšší odolnosti zvířat vůči nemocem žádoucí cesta, jak mít v chovu zdravější a odolnější jedince.
Při vývozu do zemí s výskytem SLAK je důležitá dezinfekce vozů před odjezdem z té země a dezinfekce vozů po příjezdu a před naložením jiných zvířat.
Ke konspiracím spojeným s Mercosurem se nemůžeme vyjádřit. Obecně některé země střední a jižní Ameriky jsou prosté SLAK bez vakcinace, několik jich je prostých s vakcinací, některé vakcinují a přesto nejsou prosté. Dovoz z nich bude stejně podléhat veterinárním podmínkám. Takže nebude dovoz od všech.
DOTAZ: (Ekofarma Holčovice 26.03.2025 12:38) • Dobry den, areál nemáme, jen volné pastvy a mezi některými je obecní cesta a silnice, to asi nemáme šanci nějak ošetřit?
ODPOVĚĎ: V současné době, kdy nemáme v ČR ohnisko ani nebyl virus SLAK prokázán u volně žijících vnímavých druhů zvířat (např. muflon, jelen, srnec, daněk, prase divoké jelenovití aj.), je nutné zaměřit pozornost na omezení přímého kontaktu zvířat na pastvě s volně žijícím zvířaty např. dvojitým oplocením pastvin a jejich střídáním.
V případě výskytu ohniska v ČR a průkazu viru SLAK u volně žijících vnímavých druhů zvířat by, podle mého názoru, přicházelo do úvahy jejich dočasné ustájení v uzavřeném objektu.
DOTAZ: (M 26.03.2025 12:56) •Můžete nám konkretizovat, jaká tedy je účinnost chlorového vápna a jak ho máme správně používat. A lze místo něho používat pouhé vápno, které má pH také nad 9?
ODPOVĚĎ: Použití chlorového vápna bych vzhledem k jeho nestabilnímu složení v závislosti na délce skladování a z důvodu výše uvedeného, nutnost stanovení skutečného aktuálního množství aktivního chloru titrací, aby byla v pracovním roztoku jeho koncentrace minimálně 200 mg aktivního chloru /litr, nedoporučoval.
Použití vápna (hašeného) v suchém stavu považuji za nouzové řešení, mimo jiné protože posypání komunikace nebo jeho použití jako náplně do dezinfekční rohože v suchém stavu vyžaduje jeho aktivaci pokropením vodou a, stejně tak jako u chlorového vápna, bude obtížné stanovit aktuálního množství účinné látky.
Z výše uvedených důvodů preferuji použití dezinfekčních přípravků, u kterých byla prokázána jejich účinnost na devitalizaci viru SLAK (viz. tabulka v prezentaci).
