Grantová agentura České republiky (GA ČR) slaví letos 30 let od počátku podpory prvních vědeckých projektů. Za dobu své existence financovala přes 20 tisíc projektů základního výzkumu za více než 71 mld. Při této příležitosti mj. vydala publikaci s názvem: Cesty excelence v základním výzkumu, která uvádí informace o projektech, které byly vybrány v rámci jednotlivých Oborových komisí GAČR a označeny za excelentní z pohledu dosažených výsledků.
Jeden z těchto příspěvků se týká mezinárodního projektu: Využití molekulární cytogenetiky v evolučních a taxonomických studiích u Cervidae, jehož řešitelem byla Mgr. Miluše Vozdová, Ph.D. z VÚVeL.
Miluše Vozdová vystudovala obor molekulární biologie a genetika na Přírodovědecké fakultě Masarykovy Univerzity v Brně, kde také absolvovala postgraduální studium v oboru genetika. Od roku 1995 pracuje ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství, v. v. i. jako členka výzkumné skupiny Genetika a cytogenetika živočichů zaměřené na komparativní cytogenetiku a genetiku reprodukce. Ve své vědecké práci se zabývá molekulárně cytogenetickou a genetickou analýzou somatických buněk, gamet a embryí. Věnuje se především srovnávací cytogenetice živočichů se zaměřením na chromozomální evoluci savců. Dále se zabývá studiem genetických a epigenetických změn nádorových buněk, samčí meiózou, kvalitou spermií a genetickými poruchami gamet u zvířat i člověka. Byla řešitelkou řady projektů podporovaných Grantovou agenturou České republiky a Interní grantovou agenturou Ministerstva zdravotnictví ČR a pracovala také na projektech zkoumajících vliv profesionální expozice a znečištění ovzduší na lidské zdraví a reprodukci.
Jak jste se dostala k tomuto tématu, co vás osobně na něm nejvíce zajímá nebo baví?
V naší laboratoři se dlouhodobě zabýváme srovnávací cytogenetikou a evolucí chromozomů u savců a myslím, že máme v této oblasti ve světě dobré jméno. Pracovali jsme na projektu zaměřeném na změny chromozomů a evoluční vztahy v rámci čeledi turovití (Bovidae) a odtud už je jen krůček k další skupině sudokopytníků, což jsou jelenovití (Cervidae). Díky spolupráci s řadou zoologických zahrad máme k dispozici stále se rozšiřující sbírku biologického materiálu z exotických druhů živočichů chovaných v zajetí. Avšak kvůli přísným opatřením ohledně vývozu živých zvířat z většiny států Latinské Ameriky, nejsou nikde na evropském kontinentu chováni zástupci jihoamerických jelenů, ani není dostupný jejich biologický materiál pro výzkum. Když se naskytla možnost spolupráce s brazilským partnerem, neváhali jsme ani na okamžik. Společný projekt nám umožnil zkoumat živočichy domovem z Amazonie a přilehlých oblastí, druhy, které jsou (nejen pro nás Evropany) dosud obestřeny rouškou tajemství. Přestože jsme žádného ze studovaných jelenů naživo neviděli, dostával se k nám jen fixovaný materiál, stále mě fascinuje, co se nám za ty dva roky trvání projektu podařilo zjistit o jejich příbuzenských vztazích a evoluci. A jsem hrdá, že jsme našimi výsledky mohli přispět ke zlepšení jejich ochrany.
Kdo byl ten mezinárodní partner, s kým jste tento projekt řešila?
Tento mezinárodní projekt byl spolufinancován Grantovou agenturou České republiky a brazilskou FAPESP. Projekt jsme řešili ve spolupráci s Centrem pro výzkum a ochranu jelenů (Nucleo de Pesquisa e Conservação de Cervídeos, NUPECCE) při Státní Univerzitě São Paulo (Universidade Estadual Paulista, UNESP). Brazilské NUPECCE se specializuje na odchyt a odběr vzorků jelenů volně žijících v přírodě a jejich chov v zajetí. Disponují sbírkou tkáňových kultur a provádějí měření a experimenty zaměřené na biologii těchto zvířat. Řešitelem brazilské části projektu byl Prof. José Maurício Barbanti Duarte, Ph.D., který je vedoucím NUPECCE, členem Deer Specialist Group při Mezinárodním svazu ochrany přírody (IUCN) a koordinátorem několika programů zaměřených na ochranu přírody a ohrožených druhů v Brazílii.
Jak spolupráce probíhala?
V rámci spolupráce probíhaly na našem oddělení opakované stáže studentů magisterského a postgraduálního studia Státní Univerzity São Paulo. V naší laboratoři jsme pak na přivezeném materiálu společně studovali chromozomální odlišnosti jihoamerických jelenů a určovali jejich vztahy v rámci druhů, poddruhů a cytotypů. Také jsme se věnovali chromozomální analýze spermií a dopadů křížení jedinců s rozdílnými chromozomy na jejich reprodukci.
Které výsledky projektu považujete za zvlášť zajímavé pro společnost?
Za nejdůležitější považuji to, že se nám podařilo prokázat, že dosavadní systematické členění těchto jelenů, založené především na vzhledu, příp. na měření kosterních pozůstatků, neodpovídá realitě. Ukázalo se, že zvířata na pohled stejná, nebo velmi podobná, patří ve skutečnosti ke zcela jiným druhům. A k tomu je nutno přihlížet z hlediska jejich ochrany a chovu v zajetí. Nekřížit mezi sebou jedince pocházející z geograficky rozdílných lokalit a především nově definovat početnost jednotlivých přírodních populací, kdy možná bude nutné zařazení některých skupin na Červený seznam ohrožených druhů (IUCN Red List).
VÚVeL se zapojil do řešení projektů podporovaných GAČR již na počátcích existence této agentury. V roce 1993 byl spoluřešitelem projektu GA511/93/2367 – Indikace, identifikace, charakterizace a posouzení rizik anomálních org. kontaminací horninového prostředí na území ČR (1993-1995, GA0/GA), s rozpočtem 400 tis. Kč. Od té doby byl VÚVeL v roli řešitele nebo spoluřešitele zapojen do realizace dalších 106 projektů financovaných GAČR.
Ildikó Csölle Putzová
Vedoucí CTT PP VÚVeL
