Oddělení infekčních chorob a preventivní medicíny

Vedoucí výzkumné skupiny: MVDr. Kamil KOVAŘČÍK, Ph.D.
Tel.: +420 777 786 319
E-mail: kamil.kovarcik@vri.cz

Skupina se podílela na vypracování a ověření metody ozdravování chovů skotu s využitím markerových vakcín od IBR. Dalším zdravotním programem, který se podařilo díky týmu dr. Kovařčíka realizovat v praxi, je ozdravování skotu od onemocnění BVD (bovinní virová diarea). V současné době je velká část chovů skotu v ČR od této nákazy ozdravena - zatím asi 170 stád (220 tisíc zvířat), což znamená každoroční přínos pro chovatele ve výši 260 mil. Kč. Hlavní aktivitou týmu pro další období je zavedení systému tlumení paratuberkulózy v chovech skotu.

Vedoucí výzkumné skupiny: RNDr. Jana PRODĚLALOVÁ, Ph.D.
Tel.: +420 777 786 321
E-mail: jana.prodelalova@vri.cz

Skupina se zabývá virózami prasat a včel. Hlavními řešenými tématy v oblasti diagnostiky včetně vývoje diagnostických metod a molekulární epidemiologie jsou rotavirové (včetně atypických rotavirů) a koronavirové infekce prasat a virózy včel. Zkušenosti v oblasti kultivace virů na buněčných liniích i primárních buňkách nám umožňují provádět také experimenty v oblasti testování dezinfekčních přípravků zejména pro oblast zemědělství a veterinární medicíny a obecně testování antivirového účinku na pikornavirovém, kalicivirovím a koronavirovém modelu. Kultivační postupy využíváme také při studiu původce afrického moru prasat, který stále představuje závažnou hrozbu pro tuzemské chovatele prasat. Zaměřujeme se také na studiu fylogeneze virů, zejména u rotavirů prasat a vybraných včelích viróz

Vedoucí výzkumné skupiny: RNDr. Jiří SALÁT, Ph.D.
Tel.: +420 533 331 101
E-mail: jiri.salat@vri.cz

Emergentní virové nákazy

Skupina emergentních virových chorob Výzkumného ústavu veterinárního lékařství se dlouhodobě zaměřuje na základní výzkum v oblasti epidemiologie, patogeneze a potenciální terapie významných virových zoonóz.

Aktuálně řešené projekty jsou zaměřeny zejména na infekce způsobené flaviviry. Jedná se o skupinu RNA virů (obvykle přenášených krevsajícími členovci), které mohou vyvolávat závažná onemocnění člověka i zvířat. Typickými zástupci flavivirů s výskytem v ČR a s medicínským významem jsou například virus klíšťové encefalitidy a virus západonilské horečky. Právě tyto druhy jsou častým předmětem našeho výzkumu. Ačkoli je již mnoho aspektů patogeneze flavivirů objasněno, některé detailní molekulární mechanismy stále zůstávají neznámé. V našem výzkumu se snažíme prohloubit znalosti o procesech, které se odehrávají v průběhu virové infekce v hostitelském organismu. Detailní porozumění těmto mechanismům je zásadní pro vývoj účinných diagnostických metod, potenciální terapie a preventivních strategií proti výše uvedeným patogenům.

Interakce mezi virem a hostitelem

Flaviviry, a zejména virus klíšťové encefalitidy, jsou schopny překonat hematoencefalickou bariéru a přímo infikovat neurony, což vede k jejich poškození a následnému narušení funkce centrálního nervového systému. Onemocnění může mít různou závažnost – od mírné meningitidy až po těžkou encefalitidu s dlouhodobými následky. Flaviviry využívají složité strategie k zajištění replikace v hostitelské buňce a k úniku před imunitním systémem.

Studujeme interakce mezi virovými proteiny, RNA a hostitelskými buňkami. Zajímá nás nejen to, jak viry ovlivňují buňky, ale také jak různé buněčné populace reagují na infekci a jaké faktory určují její průběh a závažnost. Některé produkty vznikající následkem infekce pak mohou sloužit jako biomarkery pro včasnou diagnostiku klíšťové encefalitidy a navíc mohou pomoci určit závažnost onemocnění. Současně provádíme genetické studie pacientů s klíšťovou encefalitidou s cílem identifikovat genetické predispozice k těžkým průběhům tohoto onemocnění.

Hledání nových antivirotik

Hledání antivirotik proti flavivirům se zaměřuje na blokování klíčových fází virové replikace. Jedním z hlavních cílů je enzym RNA-dependentní RNA polymeráza (NS5), nezbytný pro syntézu virové RNA. Inhibitory tohoto enzymu, nukleosidové analogy, jsou chemicky modifikované nukleosidy, které zastavují syntézu virové RNA a brání množení viru. V naší laboratoři testujeme zcela originální látky i existující antivirotika, které byly vyvinuty pro léčbu jiných virových infekcí, ale prokázaly účinnost také proti flavivirům.

Dalšími cíli testovaných antivirotik jsou inhibitory virových metyltransferáz, které narušují stabilitu virové RNA, a cyklické dinukleotidy aktivující produkci interferonů a antivirových cytokinů. Zaměřujeme se také na inhibitory vstupu viru do buňky a látky, které narušují virový lipidový obal.

Zkoumáme i fotodynamickou inaktivaci virů pomocí fotosensitizačních látek, jako jsou amfipatické deriváty perylenu, porfyriny a molekuly označované jako „BODIPY“. Tyto molekuly po ozáření světlem generují reaktivní kyslík, který poškozuje virové proteiny, lipidy i RNA, což je využitelné nejen pro terapii některých virových infekcí kůže a sliznic, ale i pro přípravu celovirionových inaktivovaných vakcín.

Dále se věnujeme přírodním antivirovým látkám, například rostlinným alkaloidům a lignanům, které ovlivňují procesy nezbytné pro vstup viru do buňky (např. acidifikaci endozomů), nebo látkám, které se vážou na specifické sekundární struktury virové RNA, tzv. guaninové kvadruplexy, čímž brání její replikaci a translaci.

Vývoj vakcín a terapeutické protilátky

V oblasti vývoje vakcín spolupracujeme s průmyslovými partnery na vývoji nových vakcinačních platforem pro různé flaviviry. Jedním z našich hlavních projektů v tomto směru byl vývoj kandidátních vakcín proti klíšťové encefalitidě pro veterinární použití.

Dalším možným léčebným přístupem a předmětem našeho výzkumu je terapie pomocí protilátek. Protilátky představují klíčovou složku obrany proti virovým infekcím. Zaměřujeme se na vývoj a testování lidských monoklonálních protilátek proti flavivirům, které by se mohly uplatnit v léčbě pacientů. Značný terapeutický potenciál mají tzv. nanoprotilátky, tedy nejmenší možné rekombinantní protilátkové fragmenty získané ze savců z čeledi velbloudovitých. Tyto protilátky mohou díky svým malým rozměrům přecházet přes hematoencefalickou bariéru, což je výhodné právě pro terapii flavivirových neuroinfekcí.

Seroprevalence a diagnostika

Studium seroprevalence a vývoj přesných diagnostických metod jsou zásadní pro studium epidemiologie flavivirů a jejich diagnostiku. Seroprevalenční studie umožňují vyhodnotit výskyt protilátek proti flavivirům v populaci a zmapovat výskyt infekce na sledovaném území. V naší laboratoři jsme provedli rozsáhlou studii seroprevalence klíšťové encefalitidy u malých přežvýkavců a psů v České republice ukazující značný výskyt infekce v populaci těchto druhů zvířat.

Výzkum hantavirů

              Významnou oblastí činnosti skupiny je rovněž sledování výskytu hantavirů u volně žijících živočichů. Výzkum skupiny vedl k objevu nového hantaviru – Brno loanviru (BRNV), který byl detekován u netopýra rezavého. Dosavadní poznatky naznačují vysokou druhovou specificitu tohoto viru, přičemž jeho přenos na jiné hostitele je málo pravděpodobný. Tým se ve spolupráci s dalšími výzkumnými institucemi podílel také na dlouhodobém sledování výskytu hantavirů v ekosystémech České republiky.  Klinické případy hantavirových nákaz u lidí jsou v České republice ojedinělé. Mezi lety 2016-2025 bylo potvrzeno přibližně 100 případů.

Mozková kůra myši infikované virem klíšťové encefalitidy (zeleně). Na histologickém řezu jsou specificky značené neurony (červeně) a buněčná jádra (modře). Měřítko odpovídá 100 um. Foto © Michaela Beránková

Buněčná linie BHK-21 infikovaná virem klíšťové encefalitidy (zeleně) se značenými buněčnými jádry (modře). Měřítko odpovídá 300 um. Foto © Michaela Beránková

Mozek myši infikované virem klíšťové encefalitidy. Na histologickém řezu jsou specificky značené buňky infikované virem (fialově) a buněčná jádra (modře). Měřítko odpovídá 1 mm. Foto © Jiří Holoubek

Vedoucí výzkumné skupiny: MVDr. Ľubomír POJEZDAL, Ph.D.
Tel.: +420 771 121 264
E-mail: lubomir.pojezdal@vri.cz

Pracovní skupina se zabývá diagnostickou a výzkumnou činností v oblasti virů patogenních pro ryby s důrazem na nákazy povinné hlášením podle Zákona o veterinární péči ("nebezpečné nákazy") a emergentní nákazy s potenciálem ohrozit zdraví a tuzemskou produkci ryb. Výzkumná činnost probíhá v rámci národních i mezinárodních grantových výzev a soustřeďuje se na katalogizaci, charakterizaci a archivaci virů izolovaných na území ČR za použití virologických a molekulárních metod. Skupina také spravuje část Experimentálních stájí VÚVeL akreditovaných pro práci s rybami včetně infekčních pokusů a nakládání s GMO. Výzkumná skupina se podílí např. na experimentech analyzujících virulenci specifických patogenů, na infekčních pokusech testujících odolnost různých linií a plemen ryb vůči nemocem, nebo na testování vlivu krmných aditiv na imunitní systém ryb.

Vedoucí výzkumné skupiny: MVDr. Ján MATIAŠOVIC, Ph.D.
Tel.: +420 533 331 317
E-mail: jan.matiasovic@vri.cz

Výzkumná skupina se zabývá studiem onemocnění hospodářských zvířat, zejména prasat, skotu a drůbeže, ale i chorob zvířat v zájmových chovech. Cílem je omezit dopad významných infekcí, které ovlivňují ekonomiku chovu nebo bezpečnost potravin živočišného původu. Jedná se zejména o problematiku gastrointestinálních a respiračních onemocnění prasat a drůbeže, mastitidy skotu a rezistence bakteriálních původců chorob. Aktivity jsou zaměřeny také na vývoj a testování krmných doplňků, které by pomohly řešit poodstavové průjmy selat bez použití antibiotik a zinku. Další oblastí zájmu je infekce prasat virem prasečího reprodukčního a respiračního syndromu (PRRSV). Testují se vakcinační postupy s cílem ochrany zvířat nebo se definují zásady, jak zabránit průniku těchto onemocnění do chovu, jakým způsobem zjistit epidemiologickou situaci nebo jak přistoupit k terapeutickým zásahům.