Depositphotos 495016762 XL 720x380

PES JE SICE MASOŽRAVEC, ALE PESTROU STRAVU POTŘEBUJE

Psi jsou klasifikováni jako masožravci a patří do řádu masožravců (Carnivora), čehož se psi ale nemusí držet, protože nečtou učebnice biologie. Pes má masité potravě přizpůsobené zuby a krátká střeva. Přestože různé studie prokazují, kdy došlo ke zdomácnění psa, s jistotou lze říct, že pes a člověk sdílí společné obydlí a stravu desítky tisíc let. V roce 2013 byl v renomovaném časopise Nature publikován článek Erika Axelssona, který popisuje u psa a vlka rozdíly v genech spojených s metabolismem škrobu a tuku. Autoři to vysvětlují adaptací na změnu ve výživě. Lze tedy konstatovat, že pes není vyhraněný masožravec. To ale ví všichni, kdo se psem žijí.
Základem krmení psa jsou produkty živočišné, ale pes umí dobře využít i potravu rostlinnou. Ta přináší zvířeti i minerální prvky, vitamíny a další biologicky aktivní látky. Potraviny rostlinného původu ale musí být dobře technologicky zpracované – s cílem zvýšit stravitelnost. Touto cestou se ubírá vývoj moderního krmiva pro psy.
Společnost Yoggies s.r.o. se vývoji krmiv pro psy věnuje již 20 let. Díky dlouholetým zkušenostem a spolupráci s Výzkumným ústavem veterinárního lékařství, v. v. i. má ověřeno, že pro správné fungování střev a pro celkové zdraví pes potřebuje pestrý jídelníček. Neplatí tedy, že by pes měl mít celý život ideálně jedny granule. Doporučujeme druhy potravy šetrně střídat a jídelníček sestavovat jak z granulí (ideálně za studena lisovaných), tak ze syrové nebo vařené potravy s vhodnými doplňky a také pamlsky, jak by dodal Váš pes. Pokud vše sestavíte správně, výsledkem bude dlouhý a spokojený psí život.
Ale vraťme se zpět k výzkumu. Na vývoji, a hlavně na ověření vlivu na zdraví nových nebo inovovaných produktů pro zvířata se podílí již zmíněný brněnský výzkumný ústav. Cílem je mj. i posoudit, jaký má vliv krmiva na složení střevní mikroflóry zvířat. Ta do značné míry rozhoduje o stravitelnosti krmiva, o zdraví střev a fungování imunitního systému. Stále více prací se zabývá vazbou mezi bakteriemi ve střevě, tzv. mikrobiomem, a náladou nebo chováním jedinců. Ne nadarmo je mikrobiom také nazýván vlastním orgánem, nebo také druhým mozkem.
Spolupráce na vývoji nových inovativních krmiv se společností Yoggies s.r.o. je realizována a finančně podpořena v rámci projektu Technologické agentury ČR „Národní centrum biotechnologií ve veterinární medicíně - NaCeBiVet“. Centrum je zaměřeno na podporu rozvoje spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a firmami, které svými produkty pomáhají k péči o zdraví zvířat. Ať už domácích mazlíčků nebo zvířat hospodářských. Zdravá zvířata, chovaná pro radost nebo jako zvířata hospodářská, jsou odolnější k onemocněním a tím také dochází ke snižování spotřeby antibiotik v chovech zvířat. V obou případech platí, že zdravá zvířata chovaná v dobrých podmínkách (a kvalitní výživa patří mezi životní podmínky) umí v plné šíři rozvinout to, proč je chováme, proč se o ně staráme…

 

Článek je součástí přílohy  "Život se zvířaty" Hospodářských novin  zde