Kdo by neznal psa. Psi jsou různí – od maxipsa Fíka, Štaflíka a Špagetku, Lajku, přes pouličního oříška až po čistokrevné psy s rodokmenem. Plemen eviduje Mezinárodní kynologická federace přes 340. A to už je pořádná směs velikostí, barev a povah. Pes jako společník člověka si vysloužil svůj mezinárodní den. Ten se od roku 2004 slaví 26. srpna.
Pes byl domestikován před více než 10 tisíci lety. Od té doby doprovází a chrání svého pána, hlídá stáda, pomáhá lidem s postiženým zrakem, hledá výbušniny, drogy, pachatele trestných činů… Ale je to hlavně živá bytost, která občas trpí nemocemi.
Jednou skupinou jsou onemocnění nádorová. Např. mastocytomy – nádory z žírných buněk. Mastocytomy patří mezi nejčastější psí nádory a tvoří až 21 % všech nádorů kůže u psů. Jejich vzhled, projevy a vývoj jsou různorodé, zahrnují jak stabilní, pomalu rostoucí, tak agresivní, metastázující formy a určení prognózy je proto obtížné. Významným negativním prognostickým faktorem je přítomnost mutací v genu c-KIT. Nalezení mutace v genu c-KIT je však také přímou indikací pro terapii cíleně zaměřenými léčivy, které minimalizují negativní účinky klasické chemoterapie, zlepšují kvalitu života a prodlužují dobu přežívání i u psů s neoperovatelnými mastocytomy.
V laboratořích Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, v.v.i. provádíme detekci mutací c-KIT metodou PCR a následným sekvenováním. Vyšetření genu c-KIT ve vzorcích psích mastocytomů, ať již jde o bodové mutace (obr. 1) nebo duplikace (obr. 2), nabízíme veterinárním lékařům z klinické praxe.
Druhou skupinou nádorových onemocnění jsou hematonkologická onemocnění, zejména leukémie a lymfomy. Jedná se o bezúčelné množení se buněk – zejména tzv. lymfocytů, a to v kostní dřeni nebo v lymfatické tkáni, např. mízních uzlinách. S rozvojem veterinární medicíny malých zvířat jsou už i u těchto pacientů tyto nemoci léčitelné. Protože ale lymfocytů je více typů, které se liší svojí funkcí, je pro lepší nastavení terapie velmi podstatné vědět, z jakého typu buněk tyto nádory pochází. Jednou ze základních laboratorních technik, které jsou pro tuto diagnostiku využitelné, je tzv. průtoková cytometrie. Průtoková cytometrie umožní detekovat morfologické vlastnosti buněk ve vzorku, a tak identifikovat patologickou populaci (obr. 3). S využitím monoklonálních protilátek proti různým tzv. CD-znakům umožňují detekovat, zda jsou patologické buňky vývojově mladší, které lépe odpovídají na terapii, nebo vývojově starší, které se množí pomaleji, ale jsou vůči terapii odolnější. Takovýchto vzorků vyšetří laboratoře Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, v.v.i. přes 120 ročně a tím pomáhají kolegům veterinárním lékařům se lépe rozhodnout ve prospěch jejich pacientů.
