Reprodukční a respirační syndrom prasat (PRRS) je virové onemocnění různých kategorií prasat. Přestože se klinické příznaky infekce liší v závislosti na imunitním statutu zvířat a virulenci kmene, PRRS se projevuje zejména reprodukčními poruchami u prasnic a respiračním onemocněním postihujícím všechny věkové kategorie prasat. Onemocnění je spojeno s přímými i nepřímými ekonomickými ztrátami. I bez rozvoje klinických příznaků je virus schopen infikovat zejména u novorozených selat thymus a ovlivnit vývoj T-lymfocytů.
K prevenci onemocnění existuje několik vakcín, a to jak živých atenuovaných, tak inaktivovaných. V chovech od onemocnění již ozdravených, tedy PRRS prostých – a takových je v České republice většina – se buď nevakcinuje vůbec nebo se k vakcinaci používají vakcíny inaktivované. Přesto existují chovy, ve kterých používají živé atenuované vakcíny.
Problematice imunopatogeneze onemocnění a vakcinaci proti němu se věnoval projekt Národní agentury pro zemědělský výzkum QJ1210120 „Program zdravotní kontroly ekonomicky významných infekcí v chovech prasat“ ve spolupráci VÚVeL a VETUNI a projekt Grantové agentury ČR 20-03282S „Porcine reproductive and respiratory syndrome virus (PRRSV) alters thymocyte development and repertoire of T lymphocytes“ ve spolupráci VÚVeL a laboratoří gnotobiologie Mikrobiologického ústavu AV ČR, v. v. i.
Z experimentů, které byly díky těmto projektům realizovány, vyplynulo, že virové kmeny používané k výrobě živých atenuovaných vakcín vyvolávají v thymu podobné změny jako viry terénní. Z těchto důvodů je nutné zvážit vhodnost imunizace selat živými vakcínami.
I o tom 6. června 2024 přednášel prof. MVDr. Miroslav Toman, CSc. v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR v rámci pravidelných seminářů České imunologické společnosti
