Správné užívání antimikrobik v chovech hospodářských zvířat s cílem omezení tvorby AMR

Správné užívání antimikrobik v chovech hospodářských zvířat s cílem omezení tvorby AMR

Termín konání: 16. 11. 2021
Seminář konaný on-line
Vysíláno a organizováno z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, v. v. i.


V úterý 16. 11. 2021 se konal za podpory České technologické platformy pro zemědělství celodenní webinář nazvaný Správné užívání antimikrobik (AM) v chovech hospodářských zvířat s cílem omezení tvorby AMR - VÚVeL ACADEMY VIII.

Jak vyplynulo z přednášky MVDr. Jiřího Bureše, ČR je momentálně se spotřebou 52 mg AM/PCU uprostřed mezi 27 zeměmi EU. V rámci závazku EU ke snížení spotřeby AM o 50 % do roku 2030 se však musí dále snažit o snižování této spotřeby alespoň o 12 %, což nebude jednoduchý úkol. Mgr. Lucie Pokludová, Ph.D. posluchače seznámila s kategorizaci antibiotik vypracovanou poradní skupinou odborníků na antimikrobiální látky AMEG. Antibiotika v kategorii A by se neměla používat vůbec,což nebude problém dodržet, protože antibiotika v této kategorii nejsou v EU registrována jako veterinární léčivé přípravky. Antibiotika zařazená do kategorie B lze používat pouze velmi omezeně, protože jsou kriticky významná v humánním lékařství. Patří mezi ně cefalosporiny 3. a 4. generace, s výjimkou kombinací s inhibitory βlaktamázy, tj. cefoperazon, cefovecin, cefchinom a ceftiofur, polymyxiny, tj. kolistin a polymyxin B, fluorochinolony a další chinolony, kterými jsou např. cinoxacin, marbofloxacin, danofloxacin, norfloxacin aj. Obezřetně by se mělo nakládat s antibiotiky v kategorii C a pro léčbu první volby jsou vyhrazena antibiotika z kategorie D, ovšem i ta by se měla používat uvážlivě a pouze v nezbytných případech.

MVDr. Leona Nepejchalová, Ph.D. se zabývala ochrannými lhůtami (OL) veterinárních léčivých přípravků (VLP; LP). Připomněla, že současné definice OL se opírají o MRL, tj. maximální limity reziduí a zopakovala pravidla používání VLP/LP u potravinových zvířat. Základní podmínkou použití u potravinových zvířat je, že léčivá, resp. farmakologicky účinná látka přípravku je uvedena mezi Povolenými látkami, tj. v Tabulce 1 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 37/2010, které je (v českém jazyce) vyvěšeno na stránkách ÚSKVBL. Jejich „off label“ použití se řídí tzv. kaskádou, tj. při použití VLP/LP mimo rozsah rozhodnutí o registraci, či použití neregistrovaného VLP platí do 28. 1. 2022 určení minimální OL takto:

  1. a) 28 dnů, jde-li o maso drůbeže a savců, včetně vnitřností a tuků,
  2. b) 7 dnů, jde-li o mléko a vejce,
  3. c) 500 stupňodnů, jde-li o maso ryb.

Ale od 28. 1. 2022 budou platit nová pravidla dle čl. 115 NVR 2019/6e, který např. pro maso definuje, že OL nesmí být kratší než

  1. a) nejdelší ochranná lhůta stanovená v souhrnu údajů o přípravku (SPC) pro maso vynásobená koeficientem 1,5;
  2. b) 28 dnů, pokud léčivý přípravek není registrován pro zvířata určená k produkci potravin;
  3. c) 1 den, pokud je ochranná lhůta léčivého přípravku nulová a je používán u taxonomické jednotky odlišné od cílového druhu zvířat, pro který byl registrován.

MVDr. Kateřina Nedbalcová, Ph.D. posluchačům představila různé laboratorní postupy, kterými se vyšetřuje citlivost bakterií k vybraným antimikrobikům a interpretační kritéria pro posuzování výsledků vyšetření. Názorně představila metodu stanovení minimálních inhibičních koncentrací, tzv. MIC. MVDr. Jan Bernardy, Ph.D. a MVDr. Petr Fleischer, Ph.D. hovořili o systémech, potřebě a výhledech elektronické evidence spotřeby léčiv. Představeny byly webové aplikace Deník nemocí a léčení skotu a Deník léčení prasat, které v ČR slouží chovatelům k evidenci zdravotních událostí a použití léčiv. Záměrem také je tyto systémy v budoucnu využít pro porovnávání chovů z hlediska zdraví a spotřeby léčiv a vytvořit z nich nástroj pro možné systémy garance kvality produkce, které případně mohou být provázány s dotačními tituly. Prezidentka KVL MVDr. Petra Šinová popsala a podpořila elektronizaci terénní veterinární služby, hodnotila pozitivně Deník nemocí skotu, zejména jeho přidanou hodnotu v podobě výhody ve formě přehledných výstupů zadávaných dat pro využití v řízení a zlepšování výkonosti podniků. Zároveň ale vyjádřila i obavu, aby přemíra požadavků různých evidenčních aplikací neznamenala odchod řady starších kolegů z terénní vet. praxe.

Na semináři byly zodpovězeny i dotazy, kdo bude zodpovědný za budoucí hlášení spotřeby antimikrobik, jak se staví ÚSKVBL k trojdohodám, zda aplikace Deník nemocí a léčení komunikuje se systémem Farmsoft, zda i po 28. 1. 2022 budou moci být používány intramamární VLP s cefalosporiny 4. generace pro zaprahování krav apod.

Webinář byl pořádán v souvislosti s řešením projektů NAZV QK1910320 a QK1920413 a byl uskutečněn za finanční podpory ČTPZ při MZe. Účastnilo se ho cca 35 posluchačů a bude z něho připraven sborník prezentací, který bude k dispozici na webových stránkách VÚVeL, v sekci VÚVeL ACADEMY a ČTPZ.

 

Zapsala MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D.