Rozvoj systému sběru zdravotních dat a jejich následná analýza přispívá k lepšímu porozumění genetické základny odolnosti a umožňuje identifikaci genetických markerů spojených s odolností vůči konkrétním nemocem.
V prosinci loňského roku bylo ukončeno řešení pětiletého projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum s názvem „Výzkum postupů šlechtění dojeného skotu ke zvýšení odolnosti k nemocem využitím genomických plemenných hodnot, rozvoje systému sběru zdravotních dat a cílené genotypizace skotu“. Projekt byl v lednu letošního roku úspěšně obhájen před oponentní radou tvořenou zástupci Ministerstva zemědělství ČR a odborníky veterinárního oboru.
Současné dojnice lze přirovnat k vrcholovým sportovcům. Na rozdíl od nich jsou ale jejich výkony, tj. průměrná denní produkce 38 kg (krátkodobě až 60 kg mléka), požadovány dlouhodobě každý den, nehledě na svátky, prázdniny, nepřízeň počasí apod. Taková produkce mléka znamená velmi intenzivní metabolismus a vysokou zátěž organismu. Pro takovou produkci je potřeba zajistit dojnicím veškeré jejich potřeby, zejména živinově bohatou a vysoce kvalitní krmnou dávku a maximální pohodlí při jejich ustájení. Pokud nejsou uvedené potřeby naplněny, zvyšuje se u dnešních vysokoprodukčních zvířat riziko rozvoje řady metabolických, infekčních i orgánových poruch vč. zhoršení reprodukce. Kromě neustálé snahy chovatelů o naplňování veškerých potřeb dojnic (pro prevenci vzniku uvedených zdravotních poruch a pro výbornou užitkovost i reprodukci), je další možností, jak předcházet nemocem, zvyšování jejich odolnosti ať přímo např. vakcinací, či nepřímo podporou funkcí imunitního systému, či dlouhodobě šlechtěním zvířat na vyšší odolnost vůči vybraným onemocněním a na celkovou vyšší robustnost. Kromě tradičních šlechtitelských postupů založených na vlastnostech jedinců a jejich potomků, kteréžto jsou především u skotu s poměrně dlouhým generačním intervalem „během na hodně dlouhou trať“, se v tomto století ve světě rozvíjí významně rychlejší šlechtění využívající i přečtenou genetickou informaci jednotlivých zvířat.
Uvedený pětiletý projekt byl zaměřen právě tímto směrem. Východiskem přitom bylo ověření a následné uplatnění velkokapacitní metody izolace DNA u dojeného skotu z předvybraného zdroje, kterým byly vlasové cibulky a na ni navazující rutinní genotypizace velkého množství zvířat. Dále byly získány nové znalosti o využití čipů mapujících jednobodové odlišnosti v DNA (SNP čipů) pro analýzu dědičných poruch zdraví skotu. Současně probíhal rozvoj nástrojů pro sběr a sdílení dat o zdraví a nemocnosti chovaných dojnic a vlastní sběr těchto dat, neboť i v éře genotypizace je fenotyp, tj. projevené vlastnosti jedince, „král“, neboli je tím nejdůležitějším. Pro chovatele byla vybudována metodika a algoritmus, který umožňuje srovnávání nemocnosti jednotlivých hospodářství zapojených do evidence zdravotních dat. Následovalo využití těchto dat v přímém šlechtění holštýnského skotu na vyšší odolnost k nejvýznamnějším nemocem, v prvé řadě ke klinické mastitidě a nemocem paznehtů.
Úspěšně završený projekt více než čtyřnásobně překročil plán výstupů. Kromě 18 naplánovaných a splněných výsledků bylo dosaženo 58 dalších výsledků, přičemž jde o výsledky velmi hodnotné, ať se jedná o recenzované publikace, certifikované metodiky, workshopy či ostatní sdělení na seminářích, konferencích a v odborném tisku. Celkově bylo odevzdáno 76 výsledků, z toho 13 článků ve vědeckých časopisech, 11 recenzovaných sdělení v odborném tisku, 1 funkční vzorek, 1 software, 5 certifikovaných metodik, 6 workshopů a 39 ostatních sdělení.
Všechny dosažené aplikované výsledky, kterými jsou certifikované metodiky, software i zorganizované workshopy již jsou a dále budou využívány v tuzemských chovech dojeného skotu. Metodické praktické postupy pro šlechtění chovatelé holštýnského skotu již užívají při šlechtění na zvýšení odolnosti vůči uvedeným vybraným nemocem. Navíc tyto postupy lze podobně využít i jako základ u dalších plemen dojeného skotu. Možnost elektronické evidence a sdílení zdravotních dat v online systému „ Deník nemocí a léčení“ a v jiných s ním komunikujících software pro řízení zdraví stád, plnění evidenčních povinností při používání léčiv, předávání dat pro účely šlechtění apod. nyní využívá několik stovek uživatelů. Navazující benchmarking zdraví/nemocnosti dojnic a telat je v ČR zcela nový nástroj, který je zdarma k dispozici všem chovatelům a je již využíván zejména odbornými službami jako motivační nástroj ke snižování nemocnosti dojeného skotu.