Ovce a kozy se vyznačují svojí kombinovanou užitkovostí a taktéž představují v některých oblastech České republiky významný krajinotvorný prvek a jejich chov je důležitou součástí udržitelného venkova. Na území našeho státu neexistuje specializovaná mlékárna, která by centrálně vykupovala a zpracovávala ovčí nebo kozí mléko. Proto je produkce výrobků, zejména ovčích nebo kozích sýrů, soustředěna z velké části na faremní mlékárny a prodej spotřebitelům se částečně uskutečňuje přímo tzv. ze dvora. I v tomto systému je proto důležité pečlivě monitorovat zdraví zvířat, protože především zdravé zvíře produkuje zdravotně nezávadné potraviny určené pro konzumaci člověkem (samozřejmě při dodržení legislativních a technologických požadavků při výrobě) a zároveň umožňuje ekonomickou udržitelnost chovu a produkce.
Na zdravotní problematiku v chovech ovcí a koz byl také zaměřen pětiletý výzkumný projekt s názvem Řešení problematiky výskytu bakteriálních, protozoárních a virových zoonotických agens v chovech malých přežvýkavců financovaný z prostředků Ministerstva zemědělství. Celý projekt byl řešen od roku 2019 v součinnosti s chovateli ovcí a koz z České republiky. Zapojilo se do něj celkem 40 chovů z 11 krajů ČR, v nichž byly odebírány vzorky sloužící k různým typům analýz. Ty se většinově týkaly nákaz potenciálně přenosných ze zvířat na člověka, tedy zoonóz. Pozornost byla věnována zejména bakteriálním onemocněním, konkrétně kaseózní lymfadenitidě a paratuberkulóze, z virových agens potom viru hepatitidy E a mezi sledované parazitární původce byly zahrnuty giardie, kryptosporidie a toxoplasma. Cílem projektu bylo ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby, v. v. i. a s Veterinární univerzitou Brno hlouběji monitorovat tyto nákazy v chovech, pracovat na metodách zrychlení a zpřesnění jejich diagnostiky a také v případě bakteriálních infekcí sledovat interakci patogenu s organismem hostitele.
Nejprve je třeba si říci, že výsledky našeho zkoumání neodráží nákazovou situaci všech chovů malých přežvýkavců ČR, a proto je nelze nikterak generalizovat. Nicméně přítomnost sledovaných nákaz nebo parazitů jsme v některých ze 40 chovů ovcí a koz diagnostikovali. Nejméně případů jsme evidovali u virové hepatitidy E, kdy se jednalo o zachycení pouze ojedinělého vylučování virových částic mlékem u osmi zvířat ze sedmi chovů ČR. Co se týká bakteriálních nákaz, sérologický screening v roce 2019 zachytil protilátky proti původci paratuberkulózy u 16 chovů (40 %) a proti původci kaseózní lymfadenitidy u 14 (35 %) z celkového počtu 40 chovů. Prevalence giardií zjištěná ze vzorků trusu z 21 chovů pomocí běžně používané koprologické metody se pohybovala u ovcí i koz do 3 %, u kryptosporidií do 8 %. Protilátky proti parazitu Toxoplasma gondii pak byly naměřeny ve všech 40 chovech ovcí a koz.
A je tedy výskyt výše uvedených původců a jimi vyvolávaných onemocnění v chovech ovcí a koz ČR významný problém? Pokud se týká případného rizika přenosu zmíněných infekcí na konzumenta mléčných výrobků, toto riziko by mělo být eliminováno tepelnou úpravou (pasterací) mléka při jeho zpracovávání. Pokud se zabýváme plným zdravím zvířat, potom je situace rozdílná v jednotlivých chovech i u jednotlivých sledovaných nákaz, jak dokládají výše uvedené výsledky. Chovatelé by měli kromě zaměření na prevenci nákazovou situaci ve svém chovu průběžně monitorovat, aby mohli při jejich zjištění podniknout patřičné kroky důležité k tomu, aby se patogeny dále mezi zvířaty nešířily a nevznikaly tak nově nakažení jedinci a aby infekce byla postupně z chovu eliminována. Toho lze docílit jak správně zvolenými diagnostickými metodami, které napomůžou včasnému odhalení pozitivních ovcí a koz, tak také znalostí, jak se patogen může dostat do chovů, jak se mezi zvířaty šíří a jaké preventivní kroky je možné podniknout, aby k zavlečení nákaz do chovů v ideálním případě vůbec nedocházelo. Za tímto účelem vznikla kratší informativní publikace s názvem: "Příručka pro chovatele ovcí a koz: Co bychom měli vědět o kaseózní lymfadenitidě", která chovatelům poskytuje ucelený pohled na zmíněnou bakteriální nákazu. Příručka je volně ke stažení na webových stránkách Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, v.v.i. nebo na stránkách České technologické platformy pro zemědělství.
Výsledky tohoto projektu tedy poukazují na aktuálnost řešené problematiky a na důležitost dobře zvolených strategií, které mohou pomoci vytvořit udržitelný přístup k managementu zdraví jak chovaných ovcí a koz na farmách, tak personálu a nepřímo spotřebitelů v ČR.
