Produkční rybářství je významnou složkou živočišné produkce. V podmínkách České republiky je neodmyslitelně spojeno s tradičním rybníkářstvím. To má, kromě vlastní produkční funkce, taky významnou roli krajinotvornou, podílí se na zadržování vody v krajině a rybníky představují specifický ekosystém. Kromě rybníků se ryby chovají také v průtočných nebo recirkulačních systémech. Každý z těchto systémů má svoje výhody i nevýhody. Na různé aspekty chovu ryb je zaměřen projekt „Udržitelná produkce zdravých ryb v různých akvakulturních systémech – PROFISH“. Jeho realizační fáze byla v letech 2019 až 2023 financována v rámci Operačního programu „výzkum, vývoj, vzdělávání“ MŠMT pod označením CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000869.
Na realizaci aktivit se podíleli pracovníci Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, v. v. i., Mendelovy univerzity v Brně a Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V polovině roku 2024 byla poskytovatelem schválena závěrečná zpráva o realizaci a projekt tak přešel do období udržitelnosti. Závěrečná zpráva dokládá, že všechny plánované indikátory byly splněny, včetně odborných publikací, kterých bylo dosaženo 78, včetně původně plánovaných 55.
Zdravotní stav leží na průsečíku tří skupin vlivů – hostitel vs. patogen vs. prostředí. Proto je vědecká projektu byla rozdělena do 3 výzkumných oblastí. První z nich popisuje vztah mezi hostitelem a patogenem. Hostitel disponuje svou přirozenou nebo získanou schopností odolávat infekčnímu tlaku. Popis imunitního systému ryb a zejména jeho role v ochraně proti infekcím přinesly dílčí informace o možnostech vakcinace zvířat nebo šlechtění plemen, které jsou více schopny odolávat zejména virovým onemocněním. Např. bylo zjištěno, že existuje vztah mezi produkcí tzv. interferonu-alfa a vyšší odolností některých plemen kapra proti infekci koi herpesvirem. Pro provádění in vivo sledování byla zásadní rekonstrukce a rozšíření kapacit Laboratoře nemocí ryb VÚVeL (https://www.vri.cz/pavilon-ryb-nove-zrekonstruovane-vyzkumne-pracoviste-na-evropske-urovni-predano-do-uzivani/).
Druhou studovanou oblastí je vztah mezi prostředím a patogenem. Patogeny se nachází v prostředí, které na něj působí. Dílčí aktivity byly zaměřeny částečně na virom vodního ekosystému a problematiku antibiotické rezistence. Část aktivit byla zaměřena také na mikrobiom biofiltrů nebo možnosti snížení mikrobiálního zatížení vodního prostředí pomocí různých technologií, např. Caviplasma, nebo desinfekčních přípravků, např. chloraminu T nebo kyseliny peroctové.
Patrně největší pozornost byla věnována vztahu mezi hostitelem a jeho prostředím. Znečištění životního prostředí ryb je významným faktorem, který ovlivňuje jejich zdravotní stav, ale také jejich bezpečnost jako potraviny. Velká část aktivit v této oblasti byla zaměřena zdravotním dopadům expozice ryb např. mikroplastům nebo farmakologicky účinným látkám. Součástí studií ale byla také např. identifikace a kvantifikace těchto látek ve vodním prostředí pomocí metody hmotnostní spektrometrie. Přístroj pro kapalinovou chromatografii s hmotnostní spektrometrií s vysokým rozlišením, který byl schopen detekovat pouze malé molekuly, byl díky projektu technologicky rozšířen o schopnost měření makromolekulárních látek, např. peptidů a proteinů. Zároveň byla laboratoř vybavena zařízením pro automatickou velkokapacitní přípravu vzorků pro SPE-extrakci OTTO Waters.
Všechny výše uvedené aktivity budou pokračovat i v době udržitelnosti a projekt tak bude i nadále přinášet nové poznatky a postupy ve významné oblasti zemědělské produkce.
